|
|
Účast obyvatel v procesu městského plánování na příkladu regenerace sídliště v Jičíně
Křepelková, Hana ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Jíchová, Jana (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá ú astí ve ejnosti p i plánování projekt na lokální úrovni. V práci jsou vymezeny typy a akté i participace, faktory ovliv ující její míru a výhody a nevýhody zapojování ob an . Teoretický postup zapojování ve ejnosti je zde popsán v jednotlivých krocích. Praktická ást práce uvádí podmínky participace ve ejnosti ve m st Ji ín, a to konkrétn na projektu regenerace sídlišt . Postup zapojování obyvatel do projektu je zjiš ován pomocí rozhovor s ú edníky m sta a dále na základ studia dokument . P ístup obyvatel k ú asti na projektu je hodnocen pomocí dotazníkového šet ení. Ukázalo se, že m sto Ji ín se snaží do projekt obyvatele zapojovat, a že zpracování projektu regenerace sídlišt vycházelo z názor ob an . Obyvatelé jsou s regenerací sídlišt p evážn spokojeni, ale konkrétním p ipomínkám n kterých obyvatel nebývá vždy vyhov no.
|
|
|
Konstrukce prostorů participace: Zapojování občanů do procesu tvorby rozvojových plánů měst z pohledu jejich tvůrců
Beránková, Petra Alexandra ; Mička, Pavel (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá konstrukcí prostorů participace v rámci strategického plánování rozvoje měst. Na zapojování veřejnosti do procesu plánování je pohlíženo z pozice tvůrců plánů a autorka si klade za cíl porozumět této perspektivě. Zvolená interpretativní optika je ukotvena v konstruktivistické epistemologii. Hlavní otázky práce tedy zní: Jak reflektují tvůrci strategických plánů rozvoje zapojování veřejnosti? Autorka nejprve dokládá důležitost tohoto tématu, a to jak v kontextu širších společenských změn souvisejících s krizí legitimity zastupitelské demokracie a vytváření subpolitiky, tak v kontextu sílících požadavků na tvorbu participačních příležitostí. Participace je pojímána ve smyslu podněcovaného zapojování a vytváření prostorů participace. Autorka vychází epistemologických pozic sociálního konstruktivismu a klade si otázku: Jak je konstruována role veřejnosti v procesu strategického plánování rozvoje měst? Na základě analytické indukce jedenácti polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci strategických plánů rozvoje měst (s úředníky, volenými zástupci a konzultanty) autorka vytváří vlastní typologii ideálně typických přístupů k vytváření participačních příležitostí. Identifikované typy vychází z rozlišení přístupů podle šíře a zacílení prostorů participace. Zapojování veřejnosti do tvorby...
|
|
|
American Cities in Post-Industrial Reality: Detroit and Pittsburgh
Černá, Iveta ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá možnostmi restrukturalizace měst amerického středozápadu, konkrétně Detroitu a Pittsburghu, v post-industriální době. Nejprve se zabývá tím, jaké důsledky pro oblast tzn. Rust-Beltu měla globalizace světové ekonomiky. Dále sleduje vliv jednotlivých federálních městských politik na starší industriální města v této oblasti. Jelikož města Detroit a Pittsburgh během deindustrializace svých ekonomik musela čelit problémům jako jsou vylidňování, nezaměstnanost, uzavírání továren, nebo úpadek měst, úspěšnost proměny měst je v práci posuzována za pomoci komparace jejich demografického a ekonomického vývoje. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají zhodnocením plány na obnovu v obou městech a zahrnují jak strategie městského plánování, tak plány pro ekonomickou restrukturalizaci.
|
|
|
Development a územní rozvoj v kontextu médií
Erml, Tashi ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá souvislostmi mezi médii a problematikou realitního developmentu a územního rozvoje. Teoretická část předkládá zásadní oborová témata, na která se soustředí pozornost médií, a zasazuje je do širšího kontextu s důrazem na bytovou situaci v hlavním městě Praze. Práce současně představuje aspekty, které mohou mít vliv na podobu mediálních sdělení, včetně role vlastnictví mediálních domů či ideologického přesvědčení jednotlivých novinářů. Nechybí ani vhled do mediální prezentace developerských společností a jejich obecné reputace. Praktická část se skládá celkem ze tří různých metod výzkumu. První je obsahová analýza zaměřená na mainstreamová média, u nichž se v rámci vybraného časového úseku zkoumá, jakým způsobem se dané problematice věnují. Druhou metodou je kvalitativní analýza, která vychází z rozhovorů absolvovaných se zástupci veřejné správy, soukromého sektoru a neziskové sféry. Třetí aplikovanou metodou je kvantitativní analýza vyplývající z výsledků vlastního průzkumu realizovaného na reprezentativním vzorku obyvatel hlavního města Prahy. Práce v závěru předkládá doporučení, jak by média mohla přispět ke kultivaci oboru a zlepšení komunikace mezi jednotlivými aktéry v problematice developmentu a územního rozvoje.
|
|
|
Application of Participatory Methods in Urban Planning
Hanžl, Jakub
Participační plánování měst, kdy je do procesu zahrnuta veřejnost, je jedním z předpokladů udržitelného rozvoje. Má přímý vliv na kvalitu života, posiluje demokratické principy, transparentnost a odpovědnost při plánování města. Přesto se uvádění těchto metod do praxe potýká s řadou problémů. Autor se v článku zabývá aplikací participačních metod v městském plánování, jejich efektivitou, etikou a legislativním rámcem, srovnává je s metodami konvenčními a zkoumá limity jejich využití.
|
|
|
Analýza fenoménu současného vizuálního smogu v Praze a v Dillí, zejména pak v Novém Dillí
Andresek, Šimon ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén vizuálního smogu a jeho rozšíření v indickém metropolitním teritoriu Dillí, hlavním městě Novém Dillí a v Praze, zejména pak v Pražské památkové rezervaci. Vizuální smog je nejprve v teoretické rovině zasazen do kontextu veřejného prostoru, jenž je definován prostřednictvím čtyř perspektiv na základě svých odlišných funkcí a struktur. Fenomén vizuálního smogu je přiblížen jak prostřednictvím širokého spektra svých původců, tak skrze procesy percepce a kognice a estetickou evaluaci prostředí, která z těchto psychologických procesů vychází. Prostor je věnován rovněž důsledkům výskytu vizuálního smogu, zejména pak těm psychologickým. V praktické části je nejprve rozebrána legislativa týkající se vizuálního smogu a jeho projevů na úrovni státních celků, tedy České a Indické republiky. Následně se práce soustředí na konkrétní legislativní zasazení vizuálního znečištění a jeho původců, zejména pak komerčních komunikátů, v případě správních regulací v Praze, resp. Pražské památkové rezervaci, a metropolitním teritoriu Dillí, resp. v Novém Dillí. Krom legislativního přístupu se práce zaměřuje rovněž na skutečný stav zasažení popisovaných metropolí vizuálním smogem a na to, do jaké míry tento stav koreluje se zmíněnými legislativními regulacemi. Na závěr byla...
|
|
|
Stavební proměna protektorátní Prahy: nacistické záměry a realizované projekty v dopravě a průmyslu
Bajusz, Tadeáš ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá otázkami městského plánování a stavební činnosti za druhé světové války. Objektem výzkumu je Praha v době nacistické okupace od března 1939 do května 1945. Cílem pak je v rámci jednopřípadové studie problematizovat interpretaci doby okupace jako období, kdy vlivem nacistické přítomnosti a dlouhodobých plánů s Protektorátem Čechy a Morava byla silně redukována stavební činnost. Práce se snaží argumentovat proti této zjednodušené interpretaci a na příkladech stavebních projektů dopravní infrastruktury a průmyslových objektů dokázat, že stavební činnost pokračovala nadále i v tomto období a že její omezování nebylo zapříčiněno přímými zásahy okupantů. Úvodní část má uvést do obecné problematiky nacistického urbanismu, jeho konceptů a připravovaných plánů pro okupovaná území středovýchodní Evropy. Druhá kapitola se soustředí na konkrétní koncepce připravované pro proměnu protektorátní Prahy a popisuje problematiku omezování stavební činnosti. Třetí kapitola pak uvádí konkrétní realizované stavební projekty v oblasti hromadné dopravy a průmyslu. Závěr shrnuje výsledky a nejdůležitější poznatky výzkumu. Práce je mimo jiné postavena na zdrojích získaných v archivech na území Prahy.
|
|
|
Uplatnenie vybraných nástrojov marketingu v lokálnom rozhodování: plánovaný projekt singltreku v meste Písek
Candráková, Lenka
Práce se zabývá využitím nástrojů městského marketingu v plánování a rozhodování města. Vysvětluje pojmy jako městské plánování, participace veřejnosti či městský marketing a public relations. Uplatnění marketingových nástrojů je zkoumáno na příkladu projektu Singltrek Písecké hory. Na základě analýzy průběhu posuzování záměru tohoto projektu práce identifikuje komunikační nástroje použité mezi městem Písek a jeho obyvateli a zabývá se jimi na jednotlivých úrovních participace. Práce také popisuje implementaci a výsledky vybraných nástrojů (dotazníkové šetření a participativní GIS) a diskutuje vhodnost jejich využití v lokálním rozhodování.
|
|
|
American Cities in Post-Industrial Reality: Detroit and Pittsburgh
Černá, Iveta ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá možnostmi restrukturalizace měst amerického středozápadu, konkrétně Detroitu a Pittsburghu, v post-industriální době. Nejprve se zabývá tím, jaké důsledky pro oblast tzn. Rust-Beltu měla globalizace světové ekonomiky. Dále sleduje vliv jednotlivých federálních městských politik na starší industriální města v této oblasti. Jelikož města Detroit a Pittsburgh během deindustrializace svých ekonomik musela čelit problémům jako jsou vylidňování, nezaměstnanost, uzavírání továren, nebo úpadek měst, úspěšnost proměny měst je v práci posuzována za pomoci komparace jejich demografického a ekonomického vývoje. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají zhodnocením plány na obnovu v obou městech a zahrnují jak strategie městského plánování, tak plány pro ekonomickou restrukturalizaci.
|
|
|
Konstrukce prostorů participace: Zapojování občanů do procesu tvorby rozvojových plánů měst z pohledu jejich tvůrců
Beránková, Petra Alexandra ; Mička, Pavel (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá konstrukcí prostorů participace v rámci strategického plánování rozvoje měst. Na zapojování veřejnosti do procesu plánování je pohlíženo z pozice tvůrců plánů a autorka si klade za cíl porozumět této perspektivě. Zvolená interpretativní optika je ukotvena v konstruktivistické epistemologii. Hlavní otázky práce tedy zní: Jak reflektují tvůrci strategických plánů rozvoje zapojování veřejnosti? Autorka nejprve dokládá důležitost tohoto tématu, a to jak v kontextu širších společenských změn souvisejících s krizí legitimity zastupitelské demokracie a vytváření subpolitiky, tak v kontextu sílících požadavků na tvorbu participačních příležitostí. Participace je pojímána ve smyslu podněcovaného zapojování a vytváření prostorů participace. Autorka vychází epistemologických pozic sociálního konstruktivismu a klade si otázku: Jak je konstruována role veřejnosti v procesu strategického plánování rozvoje měst? Na základě analytické indukce jedenácti polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci strategických plánů rozvoje měst (s úředníky, volenými zástupci a konzultanty) autorka vytváří vlastní typologii ideálně typických přístupů k vytváření participačních příležitostí. Identifikované typy vychází z rozlišení přístupů podle šíře a zacílení prostorů participace. Zapojování veřejnosti do tvorby...
|
host ::
RSS.